Proto je náš kolega Pavel vděčný za zkušenost s výstavbou Nové válcovny pro Fatru za 1,5 miliardy Kč.
Pavle, dva roky na projekty Nové válcovny pro Fatru jsou za tebou. O co přesně šlo?
Byl to rozsáhlý technologický projekt s výstavbou linek na drcení, laminaci, válcování, nové sklady a navýšení kapacity převíjení a balení.
Projekt byl náročný, a to hned z několika důvodů – stavební práce musely probíhat na etapy a s minimálním dopadem na stávající provoz výroby, probíhaly dodávky různých technologických linek, na projekt a výstavbu byl velmi krátký čas.
Nakonec se vše podařilo a nyní má Fatra moderní a bezodpadovou technologii a dostala se na pomyslnou špici svého oboru.
Co bylo obsahem tvé práce v rámci týmu konzultanta?
Působil jsem ve sdružení Centroprojektu se společností B-Projekting jako konzultant pro Fatru.
Pro investora to byl rozsáhlý projekt a samotná Fatra neměla personální a časové kapacity na zajištění veškeré činnosti, které s tím souvisí.
Jak jste měli ve sdružení s firmou B-Projekting rozdělené role?
Ve sdružení měl Centroprojekt na starosti z převážné části stavbu a B-Projekting řešil technologie.
A jak vše probíhalo časově?
S ohledem na rozsáhlost a složitost celého projektu Nová válcovna bylo již v rámci projekční přípravy jasné, že se standardním postupem projekt, výběrová řízení, projekt a instalace technologií a stavba v termínu stanoveném dotačním titulem – tedy během tří let – nedá stihnout.
Pro splnění časového harmonogramu proto bylo nutné zahájit výstavbu ve chvíli, kdy ještě nebyla kompletně dokončena projektová dokumentace. Proto nebylo možné vybrat generálního dodavatele celé stavby.
Fatra se tedy rozhodla, že se realizace rozdělí do menších fází a do role konzultanta si vybrala sdružení B-Projekting a Centroprojekt.
Ve sdružení jsme řešili vše od zadání a organizace výběrových řízení na dodavatele dílčích částí, smluvní přípravu, organizaci a koordinaci výstavby, technický dozor investora, změnové řízení, tzv. Cost management až po předání díla. V rámci tohoto projektu zajišťoval Centroprojekt spolu s B-Projektingem i výkon koordinátora BOZP.
Kdy vznikal projekt pro technologie?
Samotná výrobní technologie je jedinečným originálem připraveným právě pro Fatru.
Projektová dokumentace na výrobní technologii zabere poměrně mnoho času a s ohledem na stanovené termíny realizace nebylo možné čekat na kompletní projektovou dokumentaci
a poté řešit další fáze.
Proto Fatra věděla, že musí celou investici rozdělit do etap a hledali konzultanta, který zaštítí celou realizaci. A vzhledem k tomu, že proběhlo 50 výběrových řízení, tak práce bylo opravdu hodně (úsměv).
Bylo vhodné mít kancelář přímo v areálu Fatry?
S ohledem na charakter a rozsah prací, které jsme jako konzultant zajišťovali, nebylo možné, abychom dojížděli pouze občas. Bylo jednoznačně přínosné, že jsme byli v místě realizace a byli schopni problémy vzniklé na stavbě řešit okamžitě. Současně jsme byli v neustálém kontaktu se zástupci investora a zhotovitelů.
A jsi rád, že je hotovo?
To ano a zároveň jsem velmi vděčný za tuhle příležitost v takovém rozsahu (úsměv). Potkal jsem se se spoustou velmi fundovaných lidí.
Některé fáze byly samozřejmě časově a psychicky velmi náročné. Ale je za námi vidět velký kus odvedené práce a to mě doopravdy hřeje u srdce.
Jaké výhody vidíš v tomto typu koordinace a konzultačním týmu?
Je vhodný u rozsáhlých technologických projektů, zvláště u krátkých termínů pro projektování i samotnou výstavbu.
Důležitou otázkou je také personální kapacita investičního oddělení investora, které má většinou dostatek práce s běžnou činností, údržbou či menšími investicemi do areálu či technologií.
Co pro tebe byly největší pracovní výzvy?
Vždy jsem měl respekt z pracovní pozice projektového manažera, ale je to role, která mě naplňuje. Mám rád, když konkrétní projekt řešíme na papíře a později vše vidím ve skutečnosti.
Největší výzvou pro mě byla bezkonkurenčně právě Nová válcovna pro Fatru a hned poté Ekologizace energetického zdroje pro Lovochemii. I to byla technologická stavba, kde bylo
její stavební provedení úzce spojeno s funkcí.
O co přesně šlo?
Na místě se postavil nový cirkofluidní kotel. Součástí projektu byla i dodávka nové turbíny. Ve výsledku se navýšila výroba páry a elektrické energie.
Samotná zakázka probíhala podobně jako na Fatře – v jednu chvíli se podepsala smlouva na dodávku kotle, vybral se generální dodavatel ČKD Praha DIZ, Centroprojekt byl subdodavatelem projektu a dodavatelem kompletní stavební části.
Na celou zakázku byly cca dva roky – od podpisu do spuštění. Vše probíhalo v těsně navazujících fázích, kdy se jedna etapa projektovala a ta předchozí se už realizovala.
Samozřejmě tady byl obrovský tlak na čas – dva roky na demolici původních objektů bez omezení provozu v areálu, projekt stavby i technologie i samotnou realizaci je opravdu šibeniční termín.
A všiml jsem si i tvé pracovní zkušenosti z Velké Británie…
Ano, to bylo to těsně po škole, kdy mě lákalo zahraničí. Nejjednodušší cestou bylo aupair, kdy jsem se staral o dům a o zahradu. Po roce jsem se dostal k menší stavební firmě, která se zaměřovala na rekonstrukce rodinných domů.
Tak jsem dělal sádrokartony, obklady, zkrátka všechno, co bylo potřeba.
V Anglii jsem takto strávil cca rok a zkušenost to byla k nezaplacení – včetně schopnosti se domluvit specifickou angličtinou dělníků na stavbách (úsměv).
Pavel Macho
Pavel Macho (39), ke stavebnictví směřoval už od Střední průmyslové školy stavební ve Zlíně. Na ni navázal studiem oboru Pozemní stavby na Fakultě stavební Vysokého učení technického Brno.
Poté nastoupil do stavební firmy ZLÍNSTAV na pozici stavebního mistra. Později přestoupil do firmy AMA ARCHITEKTI na pozici samostatného projektanta a v roce 2008 se stává zaměstnancem Centroprojektu. Během následujících let jeden rok strávil ve firmě mmcité+, odkud se v roce 2015 vrátil zpět do Centroprojektu.
Mezi Pavlovy největší reference patří Nová válcovna pro Fatru, a.s. (1,4 mld. Kč), Ekologizace energetického zdroje v Lovochemii, a.s. (1,3 mld. Kč) nebo Basic Design elektrárny YUNUS EMRE 2×145 MWe v Turecku (14 mld. Kč).