Architekt Zdeněk Plesník

O poválečné architektuře ve velkém stylu

Publikováno 25.8.2021

Významné stavby poválečné architektury i se svými autory se čtenářům představí ve velké reprezentativní dvoudílné publikaci. K přibližně 70 nejdůležitějším architektům byl zařazen i náš dřívější kolega a architekt Zdeněk Plesník.

Architekt Zdeněk Plesník
Na návrhu, který vzešel z interní soutěže, se podílel tým Akad. arch. Zdeňka Plesníka, Ing. arch. Karla Krčmáře, Ing. arch. Ivana Přikryla a Ing. arch. Oldřicha Šlesingera.

Kniha bude obsahovat velkorysou obrazovou přílohu, sestavenou pouze z dobových originálních materiálů.

„Architekt Zdeněk Plesník byl jedním z významných zaměstnanců Centroprojektu druhé poloviny 20. století. Jeho díla můžete vidět nejen ve Zlíně – patří mezi ně mimo jiné i budova, ve které sídlíme – ale i po celém Česku. A dokonce až v Číně.

Proto jsme autorům knihy vyšli vstříc při jejich žádosti o přístup do našeho rozsáhlého firemního archivu, kde hledali původní stavební výkresy i dobové fotografie.“

Pavel Stráský, místopředseda představenstva

Knihu připravuje nakladatelství BigBoss na letošní podzim. Její vydání podpoří i otevření související výstavy, a Česká televize navíc odvysílá desetidílnou dokumentární sérii.

Z koncentračního tábora k průmyslovým stavbám

Zdeněk Plesník vystudoval architekturu v roce 1947 ve svých 33 letech. Zdržení způsobila 2. světová válka a jeho věznění v koncentračním táboře.

Jako žák působil v Gočárově kanceláři a prošel i pařížským ateliérem modernistického architekta Augusta Perreta, průkopníka využívání betonu v architektuře. O dva roky později už pracoval pro Centroprojekt.

V padesátých letech navrhl trojici známých velkorysých vil pro skladatele Zdeňka Lišku a cestovatele Jiřího Hanzelku a Miroslava Zikmunda.

Těžiště Plesníkovy práce bylo především v občanských a průmyslo­vých stavbách. Ve Zlíně podle jeho návrhů vznikla řada budov, například budova Dopravního podniku, která je výjimečná svou kombinací sorely a tradic zlínského funkcionalismu.

K dalším velkým stavbám patří například objekt Kancelářských strojů na třídě Tomáše Bati či budova Fotografie naproti kostela (dnes s významně upravenou fasádou). Tato budova se přitom svou estetikou zařadila snad do každého sborníku tehdejší moderní architektury.

Budova Fotografie ve Zlíně

Nelze opomenout také budovu Centroprojektu, na které spolupracoval s dalšími autory – Ing. arch. Karlem Krčmářem, Ing. arch. Ivanem Přikrylem a Ing. arch. Oldřichem Šlesingerem.

Projekt administrativní budovy pro Centroprojekt
V roce 1968 se stěhujeme do nového sídla.

Práce Zdeňka Plesníka byla a je vidět i mimo Zlín – je autorem např. hvěz­dárny ve Valašském Meziříčí či vysílače v Pekingu. Nepřehlédnutelnými stavbami je především areál Oděvního závodu Prostějov a výšková budova Státního výzkumného ústavu textilního v Liberci.