Zásobování vodou na pomezí Evropy a Asie – Jerevan, hlavní město Arménie

Naše společnost zpracovala v nedávné době studii proveditelnosti tohoto projektu ve spolupráci s firmou Grant Thornton CSJC Armenia.

Studie Yerevan Water Supply Improvement Project Feasibility Study byla zpracována pro Evropskou banku pro výzkum a rozvoj EBRD se sídlem v Londýně.

Provozovaná infrastruktura

Vlastníkem vodohospodářské infrastruktury je stát prostřednictvím k tomuto účelu vytvořené složky tzv. “Water committee”, některé rozhodovací pravomoci jsou delegovány na starostu města.

Provozovatelem je společnost Yerevan Djur CJSC (společnost) zřízená Veolia Environment SA z Francie, která provozuje infrastrukturu na základě desetileté nájemní smlouvy, která vstoupila v platnost v červnu 2006. Yerevan Djur je výhradním provozovatelem v Jerevanu a okolních 33 obcích.

Město je situováno podél řeky Hrazdan v nadmořské výšce od 900 to 1,300 m nad hladinou moře.

Zásobování pitnou vodou je zajištěno z devíti zdrojů, (2 gravitační, 2 čerpané, 5 kombinované). Celková kapacita zdrojů činí 12,7 m³/sec. Zásobovaná populace je 1,1 milionu (1/3 obyvatelstva Arménie). Počet zákazníků je přibližně 349 500. 61 % (dle příjmů) je tvořeno domácnostmi, zatímco 39 % připadá na komerční a rozpočtové organizace.

Yerevan Djur provozuje 450 km přívodních vedení (zpravidla velké průměry), 2000 km distribuční sítě, 27 vodojemů (329 500 m 3 ), 126 zesilovacích čerpacích stanic, 1200 km kanalizační sítě a ČOV „Aeratsia“, kde je ve skutečnosti provozováno pouze mechanické předčištění. Je tedy nutno konstatovat, že odpadní vody nejsou z celé milionové aglomerace odpovídajícím způsobem likvidovány. Provoz ČOV byl přerušen před dvaceti lety při vypuknutí válečného konfliktu se sousedním Azerbajdžánem a nebyl doposud obnoven.

Stávající a nevyhovující čistírny vod

Vedle neprovozované ČOV se nachází rozestavěná ČOV II, jejíž výstavba byla přerušena s rozpadem Sovětského svazu. Tato zařízení zaujímají plochu více než 60 ha.

Zprovoznění čištění odpadních vod vyžaduje investice v řádu stovek milionů USD. Tyto prostředky k dispozici nejsou, proto je pravděpodobné, že odpadní vody budou dále vypouštěny do řeky Hrazdan, která ústí po 14 km do hraniční řeky Arak (Turecko, Írán) ústící do Kaspického moře. V posledních letech byly do obnovy infrastruktury investovány jisté prostředky, tyto se však týkaly převážně oblasti zásobování pitnou vodou, kterého se příspěvek hlavně týká.

Byl realizován program podporovaný světovou bankou a v souladu s podmínkami leasingového kontraktu investuje zdroje do obnovy i provozovatel (údržba a opravy). Jak je zřejmé již z přehledu výše, v celém systému zásobování vodou není jediná úpravna vody. Voda je pouze hygienicky zabezpečována. Kvalita vody je dobrá a zdroje jsou dostatečně kapacitní.

Podstatným rysem distribučního systému Jerevanu jsou velké ztráty. Tyto jsou kombinací přímého úniku ze systému a tzv. komerčních ztrát (špatný stav rozvodů vody v objektech před bytovými vodoměry, nevhodné měření, ilegální odběry). Podíl technických a komerčních ztrát je odhadován až téměř k paritě s celkovou hodnotou okolo 80 %.

Nový provozovatel začal významně využívat gravitační zdroje a upozadil zdroje s čerpáním. S poklesem čerpání a dalšími opatřeními bylo dosaženo impozantní úspory elektrické energie, která celkově poklesla o desítky procent – cca 55 % pokles. Úroveň vodného a stočného se pohybuje okolo 8,50 Kč/m³ (nutno poznamenat, že nejsou provozovány úpravny vody a prakticky ani ČOV).