Úspěšné řízení organizace vedoucí k finanční stabilitě, zázemí pro zaměstnance a přiměřeným ziskům pro vlastníky je v podmínkách neustále se zvyšujícího množství nejrůznějších příkazů a předpisů ze strany státu, potažmo EU, na straně jedné a stále většího tlaku konkurence na straně druhé poměrně složitou oblastí zahrnující celou řadu vzájemně propojených požadavků.
Normy ISO jako návod, který je špatně pochopen
Při své práci se každý pracovník setkává s pojmem kvalita a všichni víme nebo alespoň tušíme, že existují normy, které se pro řízení kvality používají. Zároveň se k tomuto připojují další požadavky, ať už z oblasti bezpečnosti či ochrany životního prostředí.
Přes toto obecné povědomí jsme ale často svědky nesprávného či nepřesného chápání jednotlivých ustanovení v těchto normách. Výsledkem zavedení různých požadavků (někdy i nepožadovaných normou „ISO“) pak není zvyšování spokojenosti zákazníka, účinnosti procesů a růstu zisku, ale vytváření stále většího množství popsaného papíru.
Jinými slovy, spojení vedení a řízení organizace s modelem systému řízení kvality (QMS) nepřináší to, co bychom očekávali a potřebovali, ale naopak přináší něco, co vůbec nechceme – byrokracii.
Rozdělení práce na „normální“ a „podle ISO“
V důsledku tohoto nechtěného stavu se pak mezi zaměstnanci mluví o „normální práci“ a práci „podle ISO“. Tedy o „normálním řízení“podniku a řízení „podle ISO“ (míní se tím ISO 9001). Ale co to znamená „normální řízení“?
V „normálních“ organizacích to představuje takové vedení, které odpovídá vlastním možnostem, tedy znalostem a zkušenostem vedení, kvalifikaci zaměstnanců, úrovni vybavení, ekonomické síle podniku a dále se tím myslí to, že vedení podniku usiluje o co nejlepší úspěšnost na trhu a zároveň bezkonfliktní vztahy se všemi neodmyslitelnými úřady.
ISO je nutné správně použít
Když se nad tím zamyslíme a normu ISO 9001 dobře pochopíme, zjistíme, že tzv. normální řízení vlastně v sobě zahrnuje požadavky této normy „ušité na míru“ příslušné firmě. Jestliže je taková firma úspěšná u svých zákazníků, pak lze s plnou odpovědností prohlásit, že její systém řízení kvality je efektivní – dosahuje očekávaného výsledku.
Lze tedy směle říct, že když se o takovém „normálním“ systému řízení napíše zpráva podle jednotné osnovy, kterou shodou okolností budou kritéria normy ISO 9001, vnikne dokumentace popisující vlastní dobrou praxi, použitelnou jak uvnitř firmy, tak pro její prezentaci při jednání se zákazníky, které chceme přesvědčit o své schopnosti a důvěryhodnosti.
Podstatný je zde fakt, že se jedná o vlastní, osvědčené postupy a řízení a ne nějaké domnělé „podle ISO“.
Samozřejmě takový originální a životaschopný (a jediný, jednotný) systém je certifikovatelný podle kritérií ISO.
