Pár našich dřívějších kolegů má vlastní knihy – a ta o díle umělce Františka Peňáze se dočká dotisku.
Vyprodání původního nákladu knihy, trvalému zájmu o osobu i dílo tohoto výtvarníka a také nové nálezy a nabídky dalších mistrových děl vede vydavatele k novému vydání. Dotisk by měl dorazit do knihkupectví do letošních Vánoc. Zároveň by měla proběhnout výstava, která se už dříve konala na Soláni.
Knihu je možné objednat u nakladatelství Atelier IM.
Nedoceněný a opomíjený umělec
Malířské a grafické dílo Františka Peňáze (1912 – 1996) překvapuje svým rozsahem a významem, o kterém mohou jeho znalci a obdivovatelé hovořit až nyní po návratu ke svobodě projevu.
Tento známý výtvarník byl také autorem interiérů kostelů, kterými obohatil výtvarné umění dvacátého století.
Začíná u Bati…
Své výtvarné a grafické nadání začal Peňáz rozvíjet jako pracovník oddělení Tisk v Baťově koncernu.
Spoluvytvářel grafickou stránku známého časopisu Výběr. Přitom spolupracoval s režisérem Karlem Zemanem, vytvořil kresbu Včelky Máji, ilustroval dětské knihy (Louskáček aj.)
Námětově patří nejen k významným malířům, jako byl Joža Uprka, František Hlavica, Hanuš Schwaiger, ale zejména ke generaci těch, kteří vyrostli z Baťovy školy umění. Založit ji, a to nejprve formou zájmových uměleckých sekcí, je původně Peňázovou myšlenkou, kterou implantoval Eduardu Milénovi, který měl osobní vztah s J. A. Baťou. Škola byla zaměřena k záchraně mladých umělců před hrozící okupací.
Realizací Školy umění J. A. Baťa do Zlína přenesl středisko celonárodního uměleckého dění, v době okupace suplovala pražskou akademii.
…pokračuje v Centroprojektu
František Peňáz také úzce spolupracoval se Stavebním oddělením firmy Baťa, jehož ředitelem byl tehdy arch. Vladimír Karfík. Po roce 1948 – po dlouhé a mučivé pauze, kdy byl uvězněn a mohl opět pracovat až po propuštění – zůstal až do roku 1968 zaměstnán v projekci Centroprojektu.
Po roce 1968 se věnoval výhradně umělecké tvorbě. Prvních výstav se dočkal až po roce 1989.
Jak napsal historik umění PhDr. Tomáš Mikuláštík: „…nedoceněný a opomíjený umělec dal přednost umělecké izolaci před ideovými ústupky, které považoval za zradu vlastního přesvědčení…“
O díle nedoceněného mistra
V díle se dají vystopovat sakrální motivy spolu s úpravou liturgického prostoru podle závěrů II. Vatikánského koncilu, kresby a malby květin a květeny, kresby – vesměs tuš nebo perokresby – vesnických chalup minulých století v oblasti moravsko-slovenského pomezí.
Svými malbami zpodobnil lázně Luhačovice, kterým se řadu let věnoval, vytvořil samostatná díla portrétní a krajinná. Věnoval se rovněž knižním ilustracím.
Zdroj fotografií maleb: nakladatelství Atelier IM